Jdi na obsah Jdi na menu

Historie

POČÁTKY VZNIKU SPOLKU...

18. ledna 1922 byla v Křivoklátě založena společnost úředníků, která dala vzniknout nynějšímu Rybářskému spolku. Její název v době vzniku byl ,,Rybářský klub úředníků a zřízenců Fústenbergstého velkostatku se sídlem na Křivoklátě". Iniciativou několika nadšenců,ale hlavně tlakem ze strany již vzniklého Rybářského spolku v Rakovníku, který usiloval o správu nad řekou Berounkou na našem okrese,ale také o Rakovnický potok až po vtok do řeky Berounky. Již zmínění tehdejší členové,ale hlavně pan Antonín Navara dopomohl vzniknout rybářskému sportu v Křivoklátě.V době založení byl zvolen prvním předsedou čtyřiceti členého klubu. Klub vedl ve stejném počtu členů až do roku 1924.V té době byl do čela rybářského spolku zvolen nový předseda a tím byl pan Haštal Mostecký,který napomáhal rozvíjet klubovou činnost.Ani on však vzniklý rybářský klub dlouho nespravoval a tak již příští rok,v roce 1925 se do čela spolku dostává lesní účetní pan Karel Černý.Za jeho spravování má klub pouze 39 členů.Také on dlouho rybářský spolek nevedl,zřejmě mezi členy klubu dochází ke sporům a neschodám a tak znovu na předsednické místo usedá revident Haštal Mostecký.Do konce roku 1925 tak zůstává na tomto místě,než ho znovu sesadí z předsednického místa nový předseda.Tím je sládek Křivoklátského pivovaru pan Karel Bonda.Více záznamů ze vzniku tohoto klubu se nám nedochovalo,což je pro vznik této kroniky velice zlé,protože kolem psaní o klubové činnosti máme dochovány záznamy od roku 1933.Proto mohou vzniknout jisté pochybnosti v době psaní,v roce 1999 se již nelze zeptat pamnětníků.Je škoda že kromě záznamů ve Státním archivu se z klubové činnosti prakticky nedochovalo nic.Lidé,ale i členové,kteří se v době založení narodili,vstoupit do tohoto klubu mohli pouze v době plnoletosti a proto již nežijí.MO Křivoklát ovšem svoji kroniku vlastnila,pouze do určitédoby.V této kronice byla zaznamenávána významná výročí,ale také spolková činnost.Od kterého roku byla vedena se nám nepodařilo zjistit,ovšem o jejím zániku již máme více informací.Úmrtím bývalého jednatele Rybářského spolku v Křivoklátě pana Josefa Stehlíka, zůstala veškerá spolková dokumentace u vdovy po zemřelém, která po mužově smrti všechno spálila. Tak skončila jedna velká etapa MO Křivoklát a nově zvolený výbor v této době zřejmě neměl čas ani chuť nějakou kroniku vést. Příchodem pana Jiřího Bulanta do Křivoklátské organizace svitla jakási naděje o znovuzrození kroniky nové. Nějaký čas také kroniku vedl, ale s odchodem z výboru MO Křivoklát s ním zmizely všechny písemnosti ale i fotografie, a tak nám nezbývalo začít znovu psát o činnosti organizace a jejích členů. Psát kroniku  není nic lehkého. Pro člověka, který není zvyklý psát, a k tomu ještě kroniku je to obvzlášť těžké. Kronikáři vždy bývali váženými občany a kantory, což já nejsem. Proto tato kronika bude většinou bilancováním jednotlivých měsíců v roce, co se za měsíc uskutečnilo a jak se v MO Křivoklát hospodařilo. Podle dochovaných dokumentů se MO Křivoklát podílela na akcích, které taky napomáhaly zvelebovat obec a její okolí. Dne 20. února 1933 byly zahájeny práce na úpravě rybníka sv. Petra na Amalíně. Práci prováděli místní nezaměstnaní do dubna 1933.  Na mzdách bylo vyplaceno 9 576 Kč. Celkem bylo vyvezeno 967 aut a povozů bahna, které bylo použito jako hnojivo na místní pole. V roce 1951 nastaly práce na betonové hrázi rybníka sv. Petra na Amalíně. V roce nastávají přípravné práce na regulaci Rakovnického potoka. V měsíci srpnu roku 1958 mělo MO Křivoklát pouze 100 členů a členská známka v té době stojí 20 Kč a povolenka pouhých 50 Kč. Předsedou organizace byl v té době pan Jan Dražan. 24. srpna 1960 se 7 členů MO Křivoklát podílí na výmlatu obilí pro tehdejší JZD Častonice. 17. září 1960  odváží pan Jan Malát místním rybářům nějaké ryby a dostává za tuto službu zaplaceno 60 Kč. 21. září 1960 projednává MO Křivoklát a MO Žatec povolení k odlovu parem.  Tato ryba měla být použita na znovuzarybnění Berounky po otravách. 28. září 1960 pomáhá MO Křivoklát při výlovu Vltavy č. 15 - ú.n. Orlík a za pomoc si odváží ryby pro zarybnění Berounky 5. 6. listopadu 1960 si MO Křvoklát si půjčuje piáno od Lesního závodu pro uspořádání estrády v místní sokolovně pro své členy. K 10. listopadu 1960 bylo na brigádách pro MO Křivoklát odpracováno 938 hod. Na úpravě přepadových jízků na pstruhovém potoce "Ryzavá" bylo odpracováno 220 hod. a na prokopávání hráze a vyčištění rybníka "Javůrek" brigádníci odpracovali 508 hod. Při nočních výmlatech pro JZD Častonice pak ještě brigádníci odpracovali 210 hod. Dne 28. listopadu 1960  naše organizace písemně žádá Jednotu Rakovník o věcný dar pro účastníky "Rybářské estrády".  V roce 1960 přesněji 4. prosince má zevidováno 186 řádných členů. Proti roku 1958 tak přibylo 86 nových členů.  V roce 1960 byl výbor MO Křivoklát složen z těchto členů: Jaroslav Hokeš, Josef Stehlík, Josef Zýka, Ladislav Jaroš, Josef Jaroš, Jan Urban, Jaroslav Mikovec, Jan Donát a Jan Dražan. V roce 1960 byla celkově dokončena regulace Rakovnického potoka.